Vitamínu D se říká sluneční vitamín, protože slunce je pro nás jeho nejpřirozenějším zdrojem. Pomocí UV záření si můžeme vytvořit až 80 % potřeby tohoto vitamínu rozpustného v tucích. Bohužel to platí v období od dubna do září. A co zbylé měsíce v roce? Věděli jste, že méně než 1 % osob má v zimě dostatek vitamínu D z obvyklé české stravy?
Vitamín D je zásadní živina, která přispívá k normálnímu fungování imunitního systému. Pomáhá tělu vstřebávat vápník, udržovat optimálně zdravé kosti a zuby, svalovou funkci a dělení buněk. Kromě toho studie již dlouho prokazují souvislost mezi nízkým obsahem vitamínu D a řadou zánětlivých onemocnění. Vědci nám říkají, že zvýšení hladiny vitamínu D může pomoci snížit záněty v těle. Nedostatek vitamínu D často představuje nenápadný problém, o kterém většina z nás ani neví…
„Když před stovkami milionů let naši živí předchůdci opustili oceány, které byly bohaté na minerální látky, a vydali se na osluněnou souš, dala jim příroda do vínku schopnost tvořit 5 různých vitamínů ze skupiny D, které pomáhají resorpci*) vápníku a fosforu ve střevě. Podílejí se ale i na celé plejádě dalších metabolických funkcí v organismu. U člověka má kůže schopnost, díky UVB záření ze slunce, tvořit vitamín D3. Jsme ale schopni využít i vitamín D2, který podobně vzniká u rostlin a nižších organismů. Naše tělo má většinu vitamínu D z vlastní tvorby, ale zejména během měsíců s minimem slunečního svitu je odkázán na jeho obsah v potravinách. Zdá se, že na to moderní člověk ke své škodě zapomíná.“
*) resorpce = zpětné vstřebávání
Citace: Prof. Ruprich, J., vedoucí CZVP Státního zdravotního ústavu. SZU.cz: Vitamin D – potraviny, výživa a zdraví. Dostupné z www.szu.cz
Říkáme mu sluneční vitamín, protože slunce je pro nás nejpřirozenějším zdrojem. S jeho pomocí můžeme syntézou UV záření přes pokožku vytvořit až 80 % potřeby tohoto vitamínu rozpustného v tucích. Víte ale, kolik jej vaše tělo doopravdy ze slunce vstřebá? A kolik času opravdu strávíme na slunci? Náš zaneprázdněný životní styl nás drží doma, a když se dostaneme ven, používáme opalovací krém a oblečení, abychom se nespálili. Skvělé pro ochranu před škodlivými slunečními paprsky, ne tak skvělé pro produkci základní živiny. Abychom získali denní dávku vit. D, musíme být vystaveni slunečnímu svitu alespoň 15 minut. Potřebujeme až 6x více slunečního záření, pokud je naše pokožka tmavší. Naše individuální potřeby vitamínu D jsou jedinečné, a navíc během života kolísají.
Ideální čas na produkci vitamínu D ze slunce je mezi 10. a 15. hodinou, kdy jsme v práci. A v období od října do března si většina z nás na severní polokouli nedokáže ze slunce vyrobit žádný vitamín D. Jídlo nám doplní také hladinu vitamínu D, bohužel většina pokrmů, které dnes jíme, ho nemá dostatečné množství. Jíte pravidelně rybu i s kůží? Ve velkém množství vaječný žloutek, drůbeží játra z volného chovu, kapustu nebo špenát? Je pravděpodobné, že ne. A to pro mnohé z nás navíc platí, že čím větší váhu máme, tím více vitamínu D naše tělo potřebuje.
Možná si myslíte, že „déčko“ potřebujeme především pro správnou stavbu kostí jako děti (prevence křivice) a jednoduše si jeho potřebu naplníte pobytem na denním světle s odhaleným obličejem. To je ale stará, a hlavně zkreslená představa. Potřebujeme ho totiž po celý život, s rostoucím věkem snad ještě více. Všichni vědí, co znamená osteoporóza nebo slabá imunita, a přitom málokdo vitamín D doplňuje a hlídá si jeho hodnotu po celý rok, zvláště před zimou je to velmi důležitý krok. Nové výsledky Státního zdravotního ústavu potvrzují, že méně než 1 % osob ve věku 18 – 90 let doplní svou potřebu této důležité živiny z obvyklé české stravy. Což představuje negativní vliv na zdraví zejména během chladných měsíců roku, proto také na jaře, s vyčerpanými zásobami, onemocníme mnohem snáze.
V zimních a jarních měsících doporučuje přidat do stravy právě vitamínem D i řada výživových poradců, jedním z nich je známá propagátorka preventivní výživy Pharm. Dr. Margit Slimáková: „Suplementace je pro mě stále jen doplnění toho nejdůležitějšího, a tím je naše každodenní strava a chování. Ze všeho nejvíce doporučuji zajišťovat vitamíny vždy hlavně stravou a v případě vitamínu D i sluncem. Tentokrát však musím pod tíhou shromážděných studií přiznat, že pro mnohé z nás strava a slunce nebude stačit, že nyní se zdá suplementace vitamínem D minimálně po dobu ročního období s minimem slunečního záření (a pro dobu epidemie platí totéž) jako nezbytná a doporučuji ji.“
Citace: Slimáková M., Margit.cz: Vitamín D snižuje infekčnost. Dostupné z www.margit.cz
Na trhu najdete velké množství různých testů na měření hladiny vitamínu D. Teď už víte, že je dobré ji sledovat a předcházet tak jarním virózám apod. Doporučené dávky najdete snadno na webu, co tam ale najdete jen stěží, je to, že jeho hodnota se doplňuje velmi pomalu, trvá měsíce, než se dostaneme na optimální hodnotu, proto neváhejte začít se suplementací hned na podzim, protože až se zima zeptá, budeme připraveni.
Náhradní zdroje
Osvědčenými zdroji jsou doplňky stravy: rybí tuk z malých mořských ryb anebo lišejník. Lišejník je zcela přírodní forma vitamínu D3, neobsahuje toxiny ani kontaminující látky. Je to také první zdroj této živiny na světě, který schválila veganská a vegetariánská veřejnost. Lišejník, řasa obklopovaná houbami, je nejvíce bioaktivní a udržitelný zdroj vitamínu D3 – toho samého, který naše tělo vytváří při slunění. Vyskytuje se na skalách, stráních a stromech v Severní Americe, Asii a Skandinávii. Roste na slunečním světle a pohlcuje ho jako houba. Nabije se jako baterky – a to přesně potřebujeme. Zásoby z jeho baterek pak můžeme mlsat my od podzimu, až do jara.
Jen nezapomínejme, že jde o vitamín rozpustný v tucích, stejně jako tyto další: A, E a K. Při jejich suplementaci je nutné současně přidat i vhodný tuk, například kousek pečiva s máslem, lžičku olivového oleje apod., aby byl potravinový doplněk řádně v trávící soustavě využit.
Další užiteční pomocníci při užívání „déčka“
Pro zdravé kosti, srdce a prevenci rakoviny je zásadně důležitý vitamín K2, kterého máme ve stravě nedostatek a o kterém lékaři téměř nic nevědí. Vitamín K2 je tvořen ve zdravém střevním prostředí bakteriemi, dalším zdrojem jsou fermentované potraviny (sójové sýry, kysané zelí apod.). Příjem vitamínu K2 je také naprosto nezbytné zajistit při užívání vápníku a vitamínu D, právě proto, aby naše kosti dostaly to, co nutně potřebují. Jen díky vitamínu K2 a D se vápník vstřebává do kostí tak, jak potřebujeme, resp. se v nich udrží, a my tak nejsme ohroženi osteoporózou.
Pokud hledáte potravinový doplněk, který by měl podpořit hlavně imunitu, vybírejte vitamín D se širokospektrálním hořčíkem. Právě hořčík v dostatečném míře zabezpečí jeho správné vstřebávání, tělo ho nutně v tomto procesu potřebuje. Proto dbejte při výběru produktu na to, aby to byla synergická směs vitamínu D a hořčíku. Pak bude efekt na posílení odolnosti vůči nemocem násobně vyšší.
http://www.szu.cz/tema/bezpecnost-potravin/vitamin-d-v-potravinach
http://www.szu.cz/tema/bezpecnost-potravin/mene-nez-1-osob-ma-dostatek-vitaminu-d-z-obvykle-ceske
*Je možné, že odkazy na stránky SZU nefungují správně, jelikož webové stránky SZU procházejí rekonstrukcí. Všechny články najdete v sekci Zdraví, výživa, bezpečnost potravin a předmětů běžného užívání na https://szu.cz/tema/bezpecnost-potravin/