Fenomén doby – špatný poměr Omega 6 : Omega 3

Lidé se vyvinuli ze stravy s poměrem Omega 6 k Omega 3 esenciálních mastných kyselin v poměru 1:1. Změna stravovacích návyků a průmyslové zpracování potravin způsobila zásadní změny souvisejících s poměrem Omega 6 : Omega 3. Stravování v západních zemích trpí obrovským nedostatkem Omega 3 mastných kyselin a je typické nadměrným množství Omega 6 polynenasycených mastných kyselin.

Stejně se to týká i České republiky a Slovenské republiky.

V současnosti je běžný poměr Omega 6 : Omega v Česku a Slovensku kolem 15 : 1. Je to výrazný rozdíl ve srovnání se stravou, na které jsme se jako homo sapiens vyvinuli a kde byly po tisíce let stanoveny naše genetické vzorce. Nedostatek Omega 3 a přebytek Omega 6 je fenoménem dnešní doby. Omega 3 mastné kyseliny jsou nezbytné pro růst a vývoj v průběhu celého životního cyklu a je důležité, aby byly zahrnuty do stravy všech lidí.

Mastné kyseliny Omega 3 a Omega 6 nejsou v lidském těle vzájemně zaměnitelné a jsou důležitou součástí prakticky všech buněčných membrán. Zatímco  proteiny a ostatní mastné kyseliny (saturované tuky) si organismus dokáže pro výstavbu buněk a tkání syntetizovat, složení Omega 6 a Omega 3 polynenasycených mastných kyselin (PUFA) buněčných membrán je závislé na příjmu z potravy.

Nadměrné množství Omega 6 polynenasycených mastných kyselin (PUFA) a velmi vysoký poměr Omega-6 : Omega 3, jak se vyskytuje v dnešní západní stravě, podporuje vznik mnoha chorob, včetně kardiovaskulárních chorob, rakoviny, zánětlivých a autoimunitních chorob, zatímco zvýšené hladiny Omega 3 (nízký poměr Omega 6 : Omega 3) potlačují vznik těchto nemocí.

Při sekundární prevenci kardiovaskulárních onemocnění byl poměr 4 : 1 spojen se 70% snížením celkové úmrtnosti. Poměr 2,5 : 1 snížil vývoj rektálních buněk u pacientů s kolorektálním karcinomem (rakovina tlustého střeva a konečníku), zatímco poměr 4 : 1 se stejným množstvím Omega 3 neměl žádný účinek. Nižší poměr Omega 6 : Omega 3 u žen s rakovinou prsu je  spojován také se sníženým rizikem tohoto onemocnění. Poměr 2 – 3 : 1 potlačoval zánět u pacientů s revmatoidní artritidou a poměr 5 : 1 měl příznivý účinek na pacienty s astmatem, zatímco poměr 10 : 1 měl nepříznivé důsledky.

Tyto studie naznačují, že optimální poměr se může lišit podle uvažovaného onemocnění. To je v souladu se skutečností, že civilizační onemocnění, které mají svůj původ v chronickém zánětu jsou multigenní a multifaktoriální. Je tedy docela možné, že terapeutická dávka Omega 3 mastných kyselin bude záviset na stupni závažnosti onemocnění vyplývajícího z genetické predispozice . Nižší poměr Omega 6 : Omega 3 mastných kyselin je žádoucí při snižování rizika mnoha chronických onemocnění s vysokou prevalencí (četností) v západních zemích.

Zdroje:

1. Simopoulos, 2004. Food Rev Int; 20 (1): 77–90.
2. Simopoulos, 1991. Am J Clin Nutr 1991; 54(3): 438-463.
3. Simopoulos, 2002. Biomed Pharmacother; 56(8): 365-79.